Světlá pod Ještědem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Světlá pod Ještědem
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce Světlá pod JeštědemVlajka obce Světlá pod Ještědem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Dub
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel979 (2023)[1]
Rozloha13,20 km²[2]
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ463 43
Počet domů483 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Světlá pod Ještědem
Hodky 48
463 43 Světlá pod Ještědem
ou_svetla@volny.cz
StarostaPavel Glaser
Oficiální web: svetlapodjestedem.cz
Světlá pod Ještědem
Světlá pod Ještědem
Další údaje
Kód obce564427
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlá pod Ještědem (německy Swetla) je vesnice a spolu s dalšími 7 vesnicemi též obec na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží asi 7 km jihozápadně od Liberce, 2 km jižně od vrcholu JeštěduJeštědsko-kozákovském hřbetu. Světlá je patrně nejznámější obcí Podještědí, je známá hlavně jako místo pobytu Karolíny Světlé. V této obci je mateřská a první stupeň základní školy. Žije zde 979[1] obyvatel.

Historie

Světlá je jednou z nejstarších obcí regionu, první písemná zmínka o tržní vsi Světlá se objevuje již roku 1291. V soupisu farností hradišťského děkanátu se objevuje ale až roku 1359, tento záznam je také považován za první určitou písemnou zmínku o vsi.

Části obce

Zajímavosti a pamětihodnosti

Pomník K. Světlé
  • Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, roku 1730 na něm proběhla barokní přestavba během které byla přistavěna také cibulovitá věž. Kostel vyhořel roku 1899, během požáru se mimo jiné roztavil středověký kostelní zvon.
  • Obec do poválečného vysídlení německého obyvatelstva tvořila český jazykový ostrov obklopený německým okolím.
  • Před kostelem byl roku 1931 odhalen pomník Karolíny Světlé od sochaře J. Bílka. Pomník byl v r.1939 nařízením okupačních úřadů určen k sešrotování. Péčí vlasteneckých občanů byl ale během války uschován a v r. 1945 opět instalován na původním místě (Podještědí v Hitlerově třetí říši; Tomáš Edel).
  • Antošův statek (dnešní hostinec U Richtrů) z roku 1835 je dějištěm Vesnického románu Karolíny Světlé. Spisovatelka zde žila v letech 1853–1865 se svým manželem Petrem Mužákem (který se v obci r. 1821 narodil)[4] a místní reálie zapracovávala do svých románů.
  • Kříž u potoka na pomezí Rozstání a Doleních Pasek, dějiště stejnojmenného románu Karolíny Světlé.
  • Lom Basa v obci Padouchov známý hojným výskytem netopýrů.
  • Mazova horka a Skalákovna, severní konec Čertovy zdi
  • Přírodní památka Terasy Ještědu, pozůstatky mrazového zvětrávání

Osobnosti

Narodili se zde mimo jiné:

  • Petr Mužák (1821-1892), pražský středoškolský profesor, manžel spisovatelky Karoliny Světlé[4]
  • Alois Bulíř (1838-1899), architekt, ředitel městského stavebního úřadu v Praze[5]
  • Karel Bulíř (1840-1917), pražský učitel, autor učebnic a knih pro mládež, organizátor učňovského školství a učitelských spolků,[6] bratr Aloise[7]

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Petr Mužák. Národní listy. 1892-02-09, roč. 32, čís. 40, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-04-05]. 
  5. Úmrtí. Národní listy. 1899-10-09, roč. 39, čís. 280, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 
  6. Karel Bulíř. Národní politika. 1917-01-02, roč. 35, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 
  7. Alois Bulíř. Národní listy. 1899-10-09, roč. 39, čís. 280, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 

Literatura

  • VINKLÁT, Pavel. Podještědí. Liberec: Okresní úřad Liberec a Sdružení obcí „Podještědí“, 2001. ISBN 80-902887-0-7. 

Externí odkazy